Klinické příznaky
Nákaza moru včelího plodu se projeví u zavíčkovaného plodu. Prvním příznakem, který by měl u včelaře vzbudit podezření, je mezerovitý plod. Dalším typickým příznakem jsou tmavá, propadlá a občas děravá víčka. Uhynulá včelí larva se mění na tmavohnědou lepkavou kašovitou hmotu, která se táhne a typicky zapáchá. Po vyschnutí uhynulé larvy vznikne příškvar, který je pevně přilepen na spodní stěně buňky.
Jak se včelstvo nakazí?
Dělnice nakaženou buňku poznají a vyčistí, při tom se však nakazí bacily moru. Samy neonemocní, ale přenesou nákazu na další zdravé larvy. Buňky plástvů zůstávají také zdrojem bacilů. Postupně se rodí méně mladušek, včelstvo slábne, až uhyne. Jejich zásoby naleznou a vyberou okolní včelstva a tím dochází k nakažení morem včelího plodu.
Aktuální mapa vyhlášených ohnisek a pásem:
Odkaz: http://eagri.cz/public/app/svs_pub/mapy_nak/#mapa=MVP
Co dělat, krok za krokem
- Podezření na mor včelího plodu (dále jen „MVP“).
- Ohlášení – chovatel je povinen i podezření z MVP OKAMŽITĚ hlásit na místně příslušnou krajskou veterinární správu Státní veterinární správy (dále jen „KVS“).
- KVS prostřednictvím svého inspektora provede místní šetření se sepsáním protokolu o kontrolním zjištění, který může být i zaslán.
- Při pozitivním nálezu (klinický příznak nebo příznaky) provede inspektor odběr vzorku pro laboratorní vyšetření. Tento vzorek včelař neplatí. Včelař má od okamžiku vyhlášení předběžných opatření (většinou přímo na místě) povinnost tato opatření plnit. Mezi nařízená opatření patří např. zákaz manipulace se včelami, jejich přemisťování, prodej, manipulace s dalšími včelařskými pomůckami ze stanoviště apod.
- Potvrdí‑li laboratoř výskyt MVP ve vzorku, nařídí KVS dvě Mimořádná veterinární opatření (dále jen „MVO“). První se týká přímo stanoviště (ohniska) a likvidace dle rozsahu zamoření, potvrzených nálezů a termínu likvidace. Druhé se týká zřízení ochranného pásma (dále jen „OP“) v okruhu nejméně 5 km kolem ohniska s tím, že pokud OP částečně zasahuje do nějakého katastrálního území, KVS rozhodne, zda se do OP zahrne celé katastrální území.
- Likvidace dle nařízeného MVO na stanovišti za přítomnosti inspektora KVS a dalších určených členů likvidační komise (zástupce ZO ČSV, obce, popřípadě hasičů). KVS vydává Protokol o likvidaci včelstev a zařízení. Tento slouží jako nedílná součást žádosti o náhradu škody (dále jen „Žádost“). Od tohoto dne začíná běžet lhůta 12týdnů na podání žádosti o náhradu škody. Pak je nárok promlčen.
- Žádost se podává formou vyplněného formuláře žádosti potvrzeného KVS a dále se k žádosti přikládá kopie rozhodnutí o uložení MVO, kopie potvrzeného protokolu o likvidaci (potvrzeného zástupcem KVS a ZO ČSV) spolu se soupisem likvidovaných potřeb s uvedením jejich popisu dle ceníku ČSV a údaji o rocích výroby (i u rámků). Rovněž je třeba doložit další náklady, které byly spojené s likvidací (prostředek na utracení včel, nákup nebo provedení dezinfekce…).
- Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“), odbor živočišných komodit 17210. Doporučeně nebo osobně tak, abyste měli podací lístek nebo jiný doklad o tom, že jste dodrželi stanovenou lhůtu k podání (viz bod 6). Od tohoto dne běží MZe lhůta 30 dnů na posouzení případu, ve složitějších případech je lhůta prodloužena na 60 dnů.
- MZe vydá rozhodnutí o přiznání/nepřiznání náhrady s jeho vyčíslením dle dodaných materiálů (viz bod 7) a k tomu přikládá formulář „Vzdání se nároku na podání rozkladu“. Ten slouží k tomu, aby v případě, že s výrokem souhlasíte, nemusela plynout 15 denní lhůta na „odvolání“.
- MZe do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zajistí proplacení přiznané náhrady na účet uvedený chovatelem v žádosti o náhradu.
V sekci dokumenty je ke stažení doporučení k odběrům vzorků materiálu k vyšetření na mor včelího plodu. Nebo klikněte zde.
